Bedna2009

21. května 2009 v 8:47 | Ondra
Bednu máme rádi a jsme jí věrní. Letošním ročníkem jsme navýšili náš celkový Bindex na 42, Honza a já jsme se dokonce účastnili všech proběhnuvších Beden. Letos Bednáři slibovali, že startovné je sice vyšší než loni (což bylo šalamounské vyjádření pro loni a předloni dohromady), ale že to bude stát za to. Těšili jsme se a představovali jsme si... představovali jsme si rozhodně méně, než se nám dostalo.


Před hrou jsme si zevrubně prostudovali Bednářské listy. Dozvěděli jsme se, že si ty nůžky máme vzít OORAVDU (to by se Františku Vomáčkovi stávat nemělo). Dále že budeme cenzurováni, což nepotěší, a že se máme nechat zaměstnat od Dial telecom, což potěší (v práci zrovna řešíme úlohu subkultur a komunit ve vývoji marketingu, tohle určitě použiju jako příklad). Jako asi většina týmů jsme si také udělali domácí úkol s evropskými městy.

Startovní Bingo se nám nevyvedlo. Zbaběle jsme zapřeli racka a dali přednost spoustě jiných slov, která nám přišla jasná, ale prostě nepadla (zejména START jsem teda čekal). Došlo na timeout a člověk by řekl, že víc už na startu pokazit nemůžeme... do doby, než se Petr vrátil z fronty s tím, že ji sice už vystál, ale neměl u sebe startovní tiket, takže si to jde zopakovat. Začali jsme na pěkném 151. místě. Aspoň že testem inteligence jsme po těch nahraných letech prošli bezbolestně.

Bednička mě zpočátku moc nenadchla. Podle doporučení Klaudie jsme s ní třásli a ona pípla tu tón, tu stupnici, jak se jí zachtělo. Tak nám to alespoň připadalo. Pomocí klepání na stěny jsme časem identifikovali jednotlivé tóny, pak už ale přišla sms, že se s tím nějak pářeme a že máme říct organizátorům lopuch. Šel jsem tak učinit a úlohu Bedničky v našich životech jsem tím považoval za vyřízenou. To, že nás organizátoři jen naučili zacházení a my máme něco podle tohoto návodu přehrát, mi už přišlo skoro navíc.

Trojkové šifry nám přišly lehké, ale nápadité (zejména ta morseovková byla na pohled velmi elegantní). Bednička šla trochu mimo mě, pracovali s ní Vlaďka s Honzou. Hromadně jsme řešili až šibenici, a to dokonce dvakrát - nezvládli jsme na první pokus zaznamenat morseovkové řešení a Honza pak udělal omylem velký reset místo malého.

Se čtyřkou na nás padlo nečekané zatmění myslí. Přes celkem jasnou a návodnou analýzu nás římská čísla ne a ne napadnout. Museli jsme se dokonce uchýlit k triku, který na Bedně obvykle moc nepoužíváme - návštěvě hospody, respektive Dobré trafiky na Újezdě. Trafika pomohla, než bys řekl: "Pro mě ten medovník taky," bylo vyluštěno. Krátkou scénu Černý racek si spletl náměstí, a tak hledá u špatné boudy už nepovažuji za součást zatmění, tohle se nám stává běžně (to jen na vysvětlenou Daliborovi, který nás při tom zahlédl a podezíral z haluzení).

Šifry 5 a 6 se nesly v duchu pomalého pronikání polem kupředu, sedmička pak v duchu pronikání nečekaně rychlého, šifra mi nepřišla těžká, jen trochu náročná na pozornost (koneckonců i my jsme poslali vpřed Petra s Vlaďkou, ať Na Špitálce najdou něco jako 16. či 18. patro, elektro z toho pochopili až oni na místě). Překvapila mě (malá) délka přesunů - poměr luštění a pohybu tu byl maximalizován směrem k luštění.

Osmička se mi líbila velmi, mám slabost pro šifry, jejichž řešení se skládá ze slov a ne ze znaků. Bohužel se nám líbila všem a tak jsme trochu opomíjeli naši šestistěnnou průvodkyni (o které jsme od šestky nezjistili nic kromě toho, že při chůzi vesele poblikává).
Na devítce se už k Bedýnce vrátil Honza s Keplíkem, my ostatní jsme se vrhli na ulice. Že jsou všechny slepé, jsme se dozvěděli až v cíli, přední stranu mapy jsme použili až na hledání cesty dál. Honza s Keplíkem mezitím hledali jakési klíče v trojrozměrném bludišti, tak jsme je tam nechali... abychom na desítce záhy podle hranatého loga zjistili, že nám docela chybí. Nadiktovali jsme jim úlohu po telefonu a věnovali se mezitím Petrově sekané. Honza volal trochu zklamaně, že ho Bednička nenechala píseň dohrát, a že nám radí, ať jdeme po žluté k rybníku. Trochu nás zmátl, ale poslechli jsme ho a na druhý pokus ten rybník i našli.

Na jedenáctce jsme postupovali asi jako typický tým. Rozstříhali jsme, složili, slepili, prosvěcovali, ignorovali cokoli černého... Několikrát jsme i postupovali správně, ale text SKOLMADOORIS nám až tak lákavý nepřišel. Najednou bylo světlo a my vážně uvažovali o záchraně. Pomohl nám pohled na vyděšené organizátory, kteří přijeli obhlížet, co že se to na té jedenáctce vlastně děje. Prostě jsme znovu vyzkoušeli totéž co dřív, ale najednou to vyšlo.
(Cestou do Horoměřic jsme opět potkali Dalibora. "S, nebo bez?" ptal se. "Čistý," odpověděli jsme sebevědomě, když jsme otázku rozšifrovali. Dalibor zajásal tak, že jsme měli strach, aby nespadl z kola.)

V Horoměřicích se nám začaly do hlavy motat úvahy, že jsme sice podle Binfa čtvrtí, ale týmy před námi mají dost možná použitou záchranu, a tím pádem vlastně potenciálně vedeme. Začínáme se snažit. Cenzura černé je zřejmá (bohužel, ani jeden článek není o nás), pentomino na třináctce také leze samo. Přes Kozí hřbety s Petrem běžíme - zbytečně, protože pak stejně nejsme schopni najít na hrázi obálku se šiframi - a najednou se opět hlásí ke slovu Bednička.

Po bitvě generál hlásí, že nejlogičtější krok byl vzít si okamžitě záchranu. Dalo se očekávat, že ostatní týmy v čele mají obě průběžné bedničkové úlohy (narozdíl od nás) předluštěné a že se tu vlastně jednou záchranou můžeme zbavit tří šifer. Jenže my jsme si tou dobou pořád ještě věřili, že se do cíle dostaneme i bez záchrany, její nevyčerpání jsme považovali za naši nejcennější devizu. Navíc nebýt společného luštění všech tří různorodých bedničkových úloh, asi bych se už nikdy nenaučil mít tu krychli rád. Takhle jsem z ní po Sokobanu byl nadšený. Bohužel už bylo skoro deset.

Na zadání patnáctky nás nejvíce zklame upřesnění, že další zadání máme hledat pod břečťanem. To nevypadá jako cílové stanoviště se sprchou. A zbývají pouhé dvě hodiny... Navíc se nám šifra nedaří, souhvězdí sice máme hned (s pochybným souhvězdím PAROH pomůže Rozum do kapsy, který na Bedny nosíme místo googlu), další krok však ne a ne přijít. Pak se nám začnou rýsovat písmena, ale je pozdě, skoro jedenáct čtyřicet.

Běžíme s Petrem napřed, pořád trochu živím představu, že šifra může být lehká, přesun krátký a cílový úkol jednoduchý, ale zkušenost napovídá, že minimálně ten třetí bod nebývá na Bedně zvykem (hned na první Bedně jsme se dostali až do cíle, abychom si tam pak na semílačce vylámali zuby). Z vyhlídky odesíláme v 11.52 Binfo, které zarmoutí Drahoše forever, Haluz a další, které kvůli vyčerpané záchraně posílá v neoficiálním pořadí až za nás, a zjišťujeme, že jsme tak unavení, že nemáme ani tužku. Jen tak pro pocit se pokoušíme luštit bez ní a ono to skoro jde, pak už je ale dvanáct a přichází sms o konci hry.

Bedna 2009 byla jedna z nejlepších šifrovaček, na které jsem kdy byl. Bednička jí dodala speciální kouzlo, ale hra by obstála i bez ní, množstvím originálních nápadů jsem se chvílemi cítil až zahlcen.
Bedna 2009 byla také jedna z nejtěžších šifrovaček, co jsem zažil. Byla dlouhá, 21 hodin není málo, a šiframi byla nabitá - vezmeme-li trojkové šifry a bedničkové úlohy zvlášť, dostáváme se s celkovým počtem úloh taky nad dvacet. A vyloženě odpočinkových jich bylo minimum.
Bedna 2009 byla taky nebývale dramatická (oproti spanilým jízdám z předchozích čtyř(?) ročníků). Ještě okolo desáté dopolední by se vítěz tipoval špatně a vlastně se mohl změnit i v poslední minutě hry. Klukům z Chlýftýmu každopádně patří gratulace, podle Binfa podali od dvanáctky dál úctyhodný výkon.

Z našeho působení mám dobrý pocit. Kromě drobného zaváhání s lopuchem na začátku jsme prošli s čistým štítem téměř celou hrou. Ať už jsme neoficiálně skončili pátí nebo devátí (podle toho, jak se to bere), je to v tak silné konkurenci výkon, za který se nemusíme stydět.

Za sebe můžu říct, že jsem už dlouho neměl po Bedně tak intenzivní chuť jít za týden na další. Těším se na příští ročník a jsem zvědavý, co organizátoři provedou s laťkou, kterou si letos posadili takhle vysoko.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vláďa (org) Vláďa (org) | 21. května 2009 v 9:21 | Reagovat

My jsme taky zvědaví, co s tou laťkou uděláme... a trochu nás to děsí :-)

2 Vladan (OT) Vladan (OT) | 21. května 2009 v 10:13 | Reagovat

Ondro, ani nevis jak Vam zavidim, ze jste oznamili LOPUCH misto SADLO ... viz nase reportaz, az ji oficialne zverejnime.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama